Svaz chovatelů ovcí a koz z.s.

Klub chovatelů plemene shetlandská ovce

Sídlo klubu a korespondenční adresa:
Klub SHO
Ing. Roman Cieslar
739 95 Bystřice 257

+420 603 149 028
info@shetlandskaovce.cz

Historie shetlandských ovcí

Historie shetlandských ovcí

zdroj: https://www.shetland-sheep.org.uk(Asociace Shetlandských ovcí v Anglii)

Archeologické nálezy ukazují, že primitivní Soayské ovce byly chovány zemědělci v Británii již počátkem neolitu více než před 4500 lety. Rohy typu Soay byly nalezeny při vykopávkách v Jarlshof – v prehistorickém místu na Shetlandských ostrovech. Současné Shetlandské plemeno gulmoget má soayské nebo mufloní zbarvení naznačující, že tito předci přispěli ke genetické výbavě shetlandů.

Zhruba kolem roku 500 n.l. se usadili ve Skotsku a na jeho Severních ostrovech norové. Je pravděpodobné, že si přinesli jejich vlastní ovce a křížili je se Soay typem, ale i dalšími, již tam žijícími plemeny. Shetlandské ovce sdílejí mnoho podobností se Spaelsau a Vilsau plemenem ovcí z jihozápadního Norska. Na malých ostrovech Bergen tam žijí divoké ovce, které se podobají dvoubarevným Shetland ovcím z Foula, obydleného ostrova západně od pobřeží hlavního Shetlandského ostrova.

Kolem roku 1200 n.l. byly původní krátko-ocasé ovce stále přítomné na Severních ostrovech, ačkoli křížení s Romanovskými ovcemi produkovalo různé další druhy. V následujících letech se tyto severní krátko-ocasé ovce dále rozvinuly do různých plemen v izolovaných lokalitách. Lidé na Shetlandech zřejmě již tenkrát šlechtili chovy, buď přímo nebo nepřímo, s cílem získat měkkou a jemnou vlnu.

Počátkem 17. století byly ručně pletené punčochy ze shetlandské vlny (samozřejmě ručně předené) vyvážené z ostrovů do Holandska a Anglie. Avšak, v roce 1786 ovčí svrab, který byl zavlečen prostřednictvím křížení, zdevastoval stáda po celém Skotsku včetně Shetlandů a snížil množství vysoce kvalitní vlny pro pletařský průmysl. Ve stejné době se začalo šířit i více masných plemen s hrubší vlnou na sever přes Skotsko až na Severní ostrovy. Křížení a změny v chovech zaměřující se na produkci masa měly negativní dopad na kvalitu většiny vyráběné vlny.

Dalších tak sto let Shetlandský vlnařský průmysl rostl nebo klesal v reakci na politické či tržní prostředí, ale v zásadě si udržel svou pověst pro vynikající kvalitu vlny a tradici ve výrobě krajek.

Počátkem 20.století popularita krajky ustupuje, ale stále větší oblibu si získávají ručně pletené oděvy. Pletařky na celých Shetlandech začaly znovu vyrábět bohatě vzorované „Fair Isle“ svetry, čepice a rukavice (Fair Isle - jeden ze Shetlandských ostrovů). Tato odvětví ale brzo začalo být ohrožené snížením kvality vlny, způsobené křížením plemen s cílem vylepšit chovy směrem k masným plemenům. A tak, aby byla zachována jedinečnost Shetlandského plemene, byla v roce 1927 na Shetlandech založena „Shetland Flock Book Society“ (SFBS). Byl vyhotoven Popis plemene, který je platný dodnes. SFBS podporuje chovatele ovcí na ostrovech i v současnosti.

V roce 1977 anglická organizace pro přežití vzácných plemen „The Rare Breed Survival Trust“ (RBST) klasifikovala Shetlandské ovce do kategorie 3 (ohrožený). Avšak do roku 1985 popularita plemene na pevnině (a to zejména u drobných chovatelů se zájmem o přírodní barevnost a jemnosti vlny) byla taková, že byly přeřazeny do kategorie 5 (přes číselné limity ochrany). V roce 1990 bylo plemeno přeřazeno do skupiny „menšinové plemeno“. V roce 2002 již byly Shetlandské ovce vyjmuty z RBST seznamu podporovaných plemen.

V Anglii je v současnosti Shetlandské plemeno v dobrém stavu a to jak početně, tak z hlediska kvality a konformity se standardy plemene. V roce 2008 bylo registrováno 1031 jehňat od 149 chovatelů s 822 bahnicemi a 228 berany. 36 nových chovných beranů bylo schváleno inspektory. Většinové barvy byly černá, moorit, šedá a bílá, a katmoget jako nejčastější vzorek kresby. Některé barvy a vzory jsou stále ještě vzácné, ale práce na zachování těchto vzorů probíhají.